Prapůvodci velkokvětých růží byly růže vonná (R. x odorata) z jihozápadní Číny a růže čínská (Rosa chinensis), jejichž křížením s evropskými druhy vznikala od roku 1838 skupina růží čajových (Rosa thea), neboť vůně těchto růží připomínala vůni čaje. Tyto růže měly velké, plné vonné květy ušlechtilého tvaru, avšak trpěly chorobami, byly také málo mrazuvzdorné, květy na krátkých stopkách a málo odolné nepříznivému počasí. K odstranění nebo alespoň podstatnému zlepšení negativních vlastností růží čajových pomohlo jejich křížení s nejmladší a velice slavnou skupinou historických růží - "remontantkami". Vzniká tak nová skupina růží nazvaná "čajohybridy", která podědila po čajových růžích ušlechtilý tvar květu a vůni. Po remontantkách zase poměrně velkou mrazuvzdornost, trvanlivost a pevnost květu i opakování kvetení (remontantnost). Za první čajohybrid je považována sorta "La France" z roku 1867, ale přechod od remontantek k čajohybridům byl záležitostí několika desetiletích, rozhodně to nebylo z roku na rok. Zásluhu na tom, že se dnes můžeme kochat i žlutými velkokvětými růžemi má francouzský šlechtitel Jean Pernet a historická růže Rosa foetida. V roce 1900 tak vznikla remontantka "Soleil d'Or" a v roce 1910 také první čajohybrid žluté barvy "Rayon d'Or". Velkokvěté růže lze rozdělit do dvou skupin. První jsou čajohybridy, které dosahují výšky 50-120 cm (někdy až 150 cm), mají několik vzpřímených výhonů, na kterých vyrůstají květy o průměru větším než 9 cm v počtu 1-6ks. S přestávkami kvetou až do mrazů. Druhou skupinou jsou tzv. "Floribundy grandiflory", které se od čajohybridů liší pouze větším počtem poupat v květenstvích, případně kompaktnějším tvarem keře. Čajohybridy mají velké květy ušlechtilého tvaru, ale vzhledem k tomu, že jsou na delších stoncích, není tvar keře zdaleka tak upravený a kompaktní, jako je tomu u růží mnohokvětých. Proto je vhodné jim vyčlenit na zahradě samostatný prostor, kde vynikne jejich krása. Řada z nich je dokonce velmi vhodná k řezu do vázy. U této skupiny růží je velice důležitý každoroční hluboký řez. Proto na jaře stříháme silné výhony cca 0,5 cm nad třetím očkem a slabší výhony za druhým očkem. Slabé a neduživé výhony odstraňujeme. Pokud řez neuděláme, růže předčasně stárnou a jsou nevzhledné.